Když si zadáš do Google pojem „vláknina“, tak ti vyjede asi 6 milionů výsledků, z nichž většina jsou naprosto nesmyslné a ničím nepodložené články o tom, jak je vláknina prospěšná.
Na první místě je Wikipedia, která tvrdí, že „vláknina je významná složka potravy“, což samozřejmě není pravda. Pak následují různé webshopy, které opisují nesmysly jeden od druhého.
Myslím, že je nejvyšší čas se vláknině pořádně podívat na zoubek a zjistit, co stojí za tímhle mnohaletým a nesmrtelným mýtem, který má negativní dopady na tvoje zdraví.
Začněme tím, na čem se shodnou i zastánci vlákniny a to, že je nestravitelná. Proč asi? Protože náš trávicí systém není pro trávení vlákniny přizpůsoben!
Vlákninu umí trávit velmi dobře například přežvýkavci, kterým se v rámci kvašení přemění ve střevech na mastné kyseliny a to díky bakteriím, které vlákninu konzumují a tyto mastné kyseliny vylučují.
Jak vidíš, i taková kráva je v podstatě na keto dietě, ovšem s tím rozdílem, že pro ní vyrábí mastné kyseliny bakterie konzumující vlákninu.
Člověk ale není kráva, nemá 4 žaludky a nemá ani zbytek trávícího traktu uzpůsobený na kvašení vlákniny. Naše trávení prostě funguje naprosto jinak. Jsme masožravci a náš organizmus je vytvořen tak, aby dokázal efektivně zpracovat živiny primárně z tučného masa. [1]
Samozřejmě, že takové tvrzení jde proti „zdravému rozumu“ a odporuje lékařským doporučením, ale jak kdysi řekl Albert Einstein „Zdravý rozum není nic víc než snůška předsudků, které ti natloukli do hlavy“.
Pokud jde o vlákninu, je to naprosto přesná definice. Tak dlouhou všichni opakují o vláknině stejné nesmysly, že už o ní ani nepochybujeme a její prospěšnost a důležitost považujeme za naprostou samozřejmost.
Proto doufám, že ti tenhle článek otevře oči a pochopíš, proč je vláknina jeden velký podvod zdravé výživy.
Obsah
Podvod zvaný vláknina
V roce 1830 kázal presbyteriánský kněz Sylvester Graham (1794 – 1851), že by muži neměli mít pohlavní styk až do 30 let a poté by měli mít sex pouze jednou měsíčně.
Pro omezení chtíče Graham předepisoval konzumaci vegetariánské stravy s vysokým obsahem vlákniny.
Kromě sexu měl Graham problém také s měkkými matracemi, horkými koupelemi a ostatními „smyslnými“ zážitky, které nebyly hodné skutečného muže, protože podle Grahama sváděly tyto věci muže k požitkářství.
Stejně zarytě Graham vystupoval i proti bílému pečivu, protože obsahovalo málo vlákniny a podle něj způsobovalo zácpu. Tady přichází na svět Grahamova mouka z hrubě pomleté pšenice, která dala vzniknout Grahamovu chlebu, rohlíku a sušenkám.
I přes Grahamovu urputnost ho naštětí v té době ještě většina normálních lidí ignorovala. Uplynulo ale jedno století a celý svět se z vlákniny dočista zbláznil, a to díky chirurgovi a podnikateli jménem John Harvey Kellog (1852 – 1943).
Narozdíl od Grahama byl Kellog ve své době úspěšnou a důvěryhodnou autoritou a reformátorem v oblasti zdravého stravování. Měl totiž charisma, publikum, peníze a moc, díky kterým se mu podařilo svůj názor rozšířit mezi velké množství lidí.
Stejně jako Graham, byl i Kellog přímo posedlý cudností a zácpou. Věrný svým zásadám neměl nikdy se svojí ženou sex. Lékem proti hříšné masturbaci podle něj byla obřízka u chlapců a znetvoření klitorisu u dívek pomocí karbolové kyseliny.
Kellog přišel s naprosto úchylnou teorií, že zácpa způsobuje nymfomanii u žen a chtíč u mužů, protože nahromaděná stolice v konečníku stimuluje prostatu a vagínu k sexuálním sklonům.
Kellog proti těmto „chorobám“ předepisoval hrubou vegetariánskou dietu s 50 gramy otrub a parafínovým olejem.
Tento přístup měl samozřejmě velmi dobré výsledky, protože ztráta libida a vznik funkční impotence jsou většinou mezi prvními příznaky chronického nedostatku proteinu, kterým trpí většina veganů.
Ze stejného důvodu většina náboženství předepisuje svým mnichům a řádovým sestrám právě veganskou dietu. Není to sice tak radikální řešení jako znetvoření klitorisu kyselinou nebo obřízka, ale svůj úkol to plní dobře.
Důvod konzumace parafínového oleje byl také naprosto logický. Vláknina v Kellogově dietě totiž způsobovala objemnou stolici a hemoroidy a olej byl proto předepisován jako projímadlo a lubrikant, který usnadňoval tlačení a ulevoval od bolestí.
Přestože byl Kellog zjevně mentálně nemocný člověk a jeho názory hraničily s šílenstvím, společnost, kterou založil, stále vydělává jmění na výrobě a propagaci sladkých cereálních snídaní obohacených o vlákninu. Jen v roce 2004 utratila společnost Kellog za marketing, reklamu a propagaci přes 3,5 miliardy dolarů.
Není tedy divu, že lži o vláknině všichni neustále a ochotně papouškují a zůstává stejně populární jako v době J.H. Kelloga.
Pokud jsi si doteď myslel, že konzumace vlákniny je založená na nějakém vědeckém výzkumu, klinických testech a studiích, teď už bohužel víš, že je to úplně jinak.
Konzumace vlákniny vychází z náboženství, fanatického šovinismu, středověké prudérnosti, šarlatánství, marketingu, neuvěřitelné lékařské neschopnosti, a z pohledu dnešní legislativy i nedbalosti a zanedbání povinné péče.
Podle moderního pojetí je vláknina přírodní čistič trubek, který pomáhá předcházet problémům s trávením, zácpou, vysokým cholesterolem, infarktem, atp.
Americký Institut medicíny doporučuje denní příjem vlákniny ve výši 38 gramů pro muže a 25 gramů pro ženy. [2]
Když ale pomineme ty dva blázny Grahama a Kelloga a podíváme se na vlákninu nezaujatě, je pro nás skutečně dobrá? Potřebujeme jí? Ani náhodou!
Nejnovější výzkumy naopak ukazují, že konzumace vlákniny je nejen naprosto zbytečná, ale dokonce může být i škodlivá. [3] [4]
Co je to vláknina?
Podle většiny autorit a běžně dostupných zdrojů je vláknina nestravitelný sacharid, který lze konzumovat v podobě přírodních nebo syntetických zdrojů. Mezi běžné typy vlákniny patří:
- celulóza
- psyllium
- chitin
- fruktooligosacharidy
- dextrin
Jestli chceš vidět, co se stane ve tvém střevě když to přeženeš s psylliem, doporučuji následující video:
Hlavním zdrojem vlákniny je samozřejmě ovoce, zelenina, ořechy, semena a celozrnné pečivo. [5]
Podle toho, jak tělo vlákninu zpracovává, se rozděluje na dva typy:
- rozpustná
- nerozpustná
Nerozpustná vláknina
Vláknina je v podstatě téměř nestravitelná. Nerozpustná vláknina je naprosto nestravitelná, což znamená, že projde celým tvým trávicím traktem naprosto nepoškozená.
Podle názoru většiny laické (a bohužel i odborné) veřejnosti je nerozpustná vláknina prospěšná, protože zrychluje trávení. [6]
Vlastnosti nerozpustné vlákniny ale hovoří o přesném opaku. Nerozpustí se ani ve vodě ani v žaludečních kyselinách. Funguje jako smirkový papír a obrušuje střevní stěny. Celkově je naprosto nekompatibilní s naším trávicím ústrojím. [7]
Rozpustná vláknina
Rozpustná vláknina se liší od nerozpustné v tom, že je alespoň částečně stravitelná.
Podle většiny lidí tento typ vlákniny zpomaluje trávení díky absorbci vody a udržuje celý trávicí trakt hydratovaný. Rozpustná vláknina vytváří na stěnách střev gelovou vrstvu, která je podle některých expertů prospěšná pro zdraví. [8]
Problém je ale v tom, že se v této gelové vrstvě rády množí bakterie. Nejnovější výzkum ukazuje, že rozpustná vláknina usnadňuje růst škodlivých bakterií, což může vést k jejich přemnožení (SIBO).
Potřebuješ vlákninu?
Stučně řečeno, nepotřebuješ!
Ukazuje se totiž, že lidé vlákninu nejen nepotřebují, ale může být dokonce i škodlivá a způsobovat velké množství různých onemocnění trávicího systému včetně hemoroidů.
Vláknina se dostala do našich jídelníčků nejen díky Grahamovi a Kellogovi, ale i následkem špatně vyhodnocených epidemiologických studií, které zaměnily korelaci a kauzalitu.
Na konci 19. století se zpracovatelé obilovin naučili, jak efektivně oddělit zrno od otrub a vytvořit jemně mletý prášek, kterému říkáme mouka. [9]
Tato surovina se brzy stala velmi populární ve vyspělých zemích, protože si lidé zamilovali jemnou a křehkou konzistenci pečiva.
Epidemiologové si pak ale začali všímat toho, že země s vysokou konzumací bílé mouky mají vyšší výskyt onemocnění, zatímco obyvatelé zemí, které neměly k této surovině přístup, byli zdravější. [10]
Přepoklad byl takový, že za vznikem onemocnění stojí chybějící vláknina v mouce. Producenti obilovin samozřejmě rychle využili této tržní příležitosti, aby vydělali na prodeji odpadu, který stačilo přejmenovat na zdravou vlákninu.
Není to nic nového. Podobná situace nastala při problémech se syrovátkou, která se dříve vylévala do řek, ale protože to způsobovalo růst sinic, přišlo se na lepší řešení. Za velké peníze lít syrovátku do krku sportovcům pod názvem whey protein.
Jednoduše řečeno, tihle epidemiologové se dopustili stejné školácké chyby jako mnoho jejich následovníků, protože zaměnili korelaci s kauzalitou a došli ke špatnému závěru.
Ve skutečnosti nebyla příčina nemocí v nedostatku vlákniny, ale v nedostatku vitaminů rozpustných v tucích, jak později dokázal Dr. Weston A. Price. [11]
Nedostatek vlákniny není důvodem, proč je moderní způsob stravování škodlivý, tím důvodem je konzumace sacharidů, rostlinných toxinů a nedostatek tuku. Vláknina vše pouze zhoršuje.
Vláknina a cholesterol
Jednou z udávaných užitečných vlastností vlákniny je prý její schopnost snižovat hladinu cholesterolu.
Jedna studie totiž zjistila, že rostlinná strava s vysokým obsahem vlákniny snižuje LDL o jednu třetinu. [12]
LDL je zkratka pro nízkodenzitní lipoprotein, který je také někdy laicky označovaný jako špatný cholesterol, i když se o cholesterol vůbec nejedná. Je to transportní protein, na který se cholesterol váže.
Tato vlastnost vlákniny ale není až tak užitečná, jak by se mohlo zdát. Velké množství toxických látek totiž také snižuje hladinu cholesterolu. [13]
Vysoký cholesterol není sám o sobě problém, ale zpravidla poukazuje na hlubší problémy. [14]
Cholesterol totiž funguje podobně jako hasič, který se dostaví na místo požáru, aby ho uhasil. Stejně tak tělo shromažďuje cholesterol v místě zánětu, aby ho potlačilo.
Snižování hladiny cholesterolu pomocí vlákniny je stejně nesmyslné jako snižování počtu hasičů v pohotovosti, aby v případě požáru nevyjížděli hasit v tak velkém množství.
Vláknina a krevní cukr
Vláknina dokáže redukovat glykemický index určitých potravit a pomáhá tak stabilizovat hladinu cukru v krvi. Studie ukazují, že schopnost vlákniny zpomalit trávení může redukovat krevní cukr o 10 až 20%. [15]
I tento benefit je ale potřeba vnímat v kontextu. Většina lidí konzumuje příliš velké množství potravin s vysokým glykemickým indexem. Zpomalovat trávení pomocí vlákniny je naprosto zbytečné v případě konzumace masa a živočišných produktů. [16]
K tomu je potřeba si uvědomit, že vláknina nezpomaluje jen vstřebávání makroživin, ale i minerálních látek a stopových prvků, což jednoznačně prospěšné není.
Vláknina a hubnutí
Nejnovější výzkumy ukazují, že vztah mezi vlákninou a hubnutím není nijak podstatný. Většina studií poskytuje smíšené výsledky a studie, které ukazují velký vliv vlákniny na hubnutí byly špatně naplánované a provedené, takže jejich vypovídací hodnota je nulová.
Dokonce i ti, kteří jsou zastánci vlákniny uznávají, že velmi omezený počet klinických testů srovnávajících stravu s velkým a malým množstvím vlákniny neposkytl konzistentní výsledky, které by naznačovaly, že strava bohatá na vlákninu je efektivnější než strava bez vlákniny. [17]
Některé druhy vlákniny naopak způsobují nadýmání a bolesti. Například populární guarová guma, která se přidává do jogurtů, zmrzliny a hořčice, je spojována s bolestmi v podbřišku, nadýmáním, plynatostí, průjmem a žaludečními křečemi.
V roce 2001 byla provedena analýza, která zkoumala vliv guarové gumy na hubnutí. Výsledky analýzy uvádějí, že „Guarová guma není efektivní nástrojem pro snižování tělesné váhy. Když vezme v úvahu negativní účinky spojené s její konzumací, pak riziko převažuje potenciální benefity. Proto nemůže být doporučena jako vhodný způsob redukce váhy.“ [18]
Vláknina a tvoje tělo
Tvoje tělo nedokáže vlákninu zpracovat, ale bakterie ve střevech ano. Tyto bakterie zajišťují kvašení vlákniny a vznik plynů jako je vodík a metan v procesu exotermické reakce, která může poškozovat orgány a tkáně.
Konzumace vlákniny může dokonce negativně ovlivnit i plodnost. Jedna studie zjistila, že ženy, které konzumovaly vysoké dávky vlákniny byly méně plodné. [19] Samořejmě vedle toho vláknina způsobuje společensky nepříjemné nadýmání a plynatost. [20]
Se zvýšenou konzumací vlákniny zároveň roste i riziko rozvoje divertikulózy. Na stránkách fakultní nemocnice Brno se dočteš, že „Na jejím vzniku se podílí nedostatek vlákniny v stravě a s tím spojené obtížné vyprazdňování„, což je samozřejmě nehorázná lež.
Občas mám pocit, že bez ohledu na vzdělání někteří lidé zkrátka postrádají elementární schopnost logicky uvažovat. Vláknina naopak způsobuje obtížné vyprazdňování, pokud není dostatečně prolévaná vodou, tak ztvrdne a výsledkem je velká a tvrdá stolice.
Jedna studie ukázala, že lidé, kteří konzumovali mnoho vlákniny a chodili často na velkou, měli zároveň vyšší riziko rozvoje onemocnění tlustého střeva. [21]
Další studie z roku 2007 zjistila, že lidem, kterým byla nasazena nízkotučná dieta s vysokým obsahem vlákniny, se nijak nezlepšily problémy s polypy. [22]
Naopak tato studie prokázala, že lidé, kteří úplně vyřadili vlákninu ze svého jídelníčku, přestali trpět nadýmáním, bolestmi, zácpou, krvácením. Naopak ti, kteří vlákninu ještě přidali, měli horší průběh svých problémů.
Vláknina a nejnovější výzkum
Nejnovější výzkum pouze potvrzuje podezření, že většina typů vlákniny je jen škodlivý odpad.
Studie z roku 2012 publikovaná ve světovém deníku gastroenterologie sledovala efekt konzumace vlákniny na zácpu a konstatovala, že „dřívější přesvědčení, že vláknina pomáhá se zácpou není nic víc než mýtus, naše studie naopak prokázala velmi silnou korelaci mezi zlepšením zácpy a eliminací konzumace vlákniny“. [23]
Výzkumy také potvrzují, že nadbytek nerozpustné vlákniny na sebe váže minerály jako je železo, zinek, hořčík a vápník, což znemožňuje jejich absorbci. Dále je nadbytek nerozpustné vlákniny spojován s utlumením aktivity trávicích enzymů natolik, že dochází ke špatné absorbci proteinů.
Poslední útočiště zastánců vlákniny spočívá v její schopnosti zvýšit produkci určitých typů mastných kyselin. Určité množství rozpustné vlákniny zkvasí díky střevním bakteriím a přemění se na mastné kyseliny jako je butyrát. [24]
Tyto mastné kyseliny pak pomáhají v boji proti neurodegenerativním onemocněním, rakovině a obezitě. [25]
Vazba mezi konzumací vlákniny a produkcí butyrátu motivovala některé experty na zdraví střev k tomu, aby doporučovali vysokou konzumaci vlákniny.
Tito experti si ale bohužel neuvědomili, že butyrát a ostatní prospěšné mastné kyseliny lze získat mnohem jednodušší a bezpečnější cestou.
Máslo, jogurt, mléko, smetana a další mléčné výrobky jsou bohaté na protizánětlivý butyrát a přitom narozdíl od vlákniny nezpůsobují podráždění střev. [26]
Proč se přidává vláknina do jídla?
Možná si teď říkáš, že když je tedy vláknina tak nezdravá, proč se pořád přidává do jídla.
Především je to proto, že oficiální výživová doporučení neustále trvají na dávno vyvrácených nesmyslech a nerespektují nejnovější výzkum v této oblasti.
Vláknina se proto stále přidává do průmyslově zpracovaných potravin, smyslem je uspokojit zákazníky, kteří mají pocit, že když jedí výrobky s přidanou vlákninou, tak dělají něco dobrého pro svoje zdraví.
Spousta lidí, kteří se o sebe starají, má bohužel špatné informace a zkreslené představy. Proto stále nakupují potraviny s vysokým obsahem vlákniny. Mezi nejpopulárnější patří výrobky založené na obilovinách. [27]
Co čekat po vysazení vlákniny?
Pokud jsi rozhodnutý se s vlákninou rozloučit a skutečně udělat něco pro svoje zdraví, pak bys měl být připraven, že to nemusí být úplně procházka růžovým sadem.
Náhlá změna ve stravě může dočasně ovlivnit tvůj zajetý režim vyprazdňování. Mnoho lidí na masové stravě zjistilo, že se jim trávení výrazně zpomalilo. To je naprosto přirozený stav, na který je potřeba si postupně zvyknout.
Pokud se dostaví zácpa, pak je potřeba konzumovat elektrolyty a pít dostatek vody. Je to opravdu jen dočasný jev, dokud se tělo nezbaví veškeré vlákniny, ale především bakterií ve tvém střevě, které se vlákninou živily.
Někteří experti také tvrdí, že dlouhodobé dodržování nízkosacharidové diety může poškodit nejen ty špatné, ale i dobré střevní bakterie. Z tohoto důvodu se říká, že krátkodobě může nízkosacharidová dieta redukovat přemnožení špatných bakterií, ale z dlouhodobého hlediska je jídelníček bez vlákniny nezdravý, protože může poškodit povlak střevní výstélky.
Existují epidemiologické studie, které zkoumaly v Polsku vliv nízkosacharidové diety na výskyt rakoviny tlustého střeva, ovšem jejich závěry byly pouze na úrovni korelací. [28] [29]
Naopak stále početnější skupina lidí, kteří se dlouhodobě živí především tučným masem a omezují sacharidy vykresluje naprosto jiný obrázek. Zpravidla všichni uvádějí výrazné zlepšení svého zdravotního stavu a vyřešení vleklých problémů a chronických onemocnění.
Použité zdroje
1. The evolution of the human trophic level during the Pleistocene
3. The hot air and cold facts of dietary fibre
5. Fiber
6. The Role of Fiber in Energy Balance
7. The problem of insoluble fibre in irritable bowel syndrome
8. The gel-forming polysaccharide of psyllium husk
9. Flour Power
10. Diseases of Civilization and Nervous Disorder in the Age of Enlightenment
11. Who was Dr. Weston A. Price?
13. Cholesterol, longevity, intelligence, and health
14. Correlation Between Subclinical Hypothyroidism and Dyslipidemia
17. Health benefits of dietary fiber
18. Guar gum for body weight reduction: meta-analysis of randomized trials
19. Effect of daily fiber intake on reproductive function: the BioCycle Study
20. Excretion of breath and flatus gases by humans consuming high-fiber diets
21. Fiber and colorectal diseases: Separating fact from fiction
23. Stopping or reducing dietary fiber intake reduces constipation and its associated symptoms
26. Butyrate, a metabolite of intestinal bacteria, enhances sleep
27. Is Adding Fiber To Food Really Good For Your Health?
28. Dangers of Zero-Carb Diets, II: Mucus Deficiency and Gastrointestinal Cancers
29. Muc1 cell surface mucin attenuates epithelial inflammation in response to a common mucosal pathogen
